Historie Peru

Předkolumbovská historie Peru je velmi bohatá. Existovalo zde mnoho různorodých civilizovaných kultur datujících své počátky již do období kolem 2. tisíciletí před naším letopočtem. K nejdokonalejším patří kultury Chavín-Sechín (900 - 200 př.K.), Paracas-Nazca (500 př.K.- 800 n.l.), Huari-Tiahuanaco (750 př.K. - 1000 n.l.). Mocenský vliv většiny ostatních kultur se omezoval pouze na nevelká území a příslušníci těchto civilizací nijak výrazně neprojevovali snahu dále rozšiřovat hranice své politické působnosti (Nazca, Moche a další).

Vůbec první obyvatelé pravděpodobně byli potomci sibiřských národů, kteří se na americký kontinent dostali přes Beringovu úžinu asi ve 20.st. př. K. Předpokládá se, že chavínský lid, první z vyspělých kultur centrálních And, pochází právě z těchto prapůvodních osadníků. Kultura Chavín, kterou charakterizuje zejména rozvoj architektury a uměleckých řemesel, byla 400 let př. K., vytlačena kulturou Tiahuanaco, která založila stejnojmenné město-stát na březích jezera Titicaca, kde v dobách slávy žilo 50 tisíc obyvatel.  Ve spojení s kulturou Huari z centrální vysočiny postupně rozšířila svůj vliv na většinu území jižního Peru, Bolívie a severní Argentinu.  Na počátku 9. století vlivem vnějších faktorů začala tato civilizace upadat a na její místo nastoupili poslední z původních andských dobyvatelů –Inkové, kteří podle legend pocházeli rovněž od jezera Titicaca a poté se usadili v okolí Cuzca. Roku 1440 začali rozšiřovat hranice své nadvlády a postupně ovládli celé centrální Andy. Jejich království zasahovalo na severu až k dnešnímu Ekvádoru a k jihu Kolumbie a na jihu až do dnešní západní Argentiny a severního Chile. Rozrostlo se tak postupně v největší říši, která kdy byla na území Latinské Ameriky. Jejich vysoce vyspělá civilizace proslula mimo jiné svou architekturou i výrobou zdobených zlatých šperků.

Osudovým rokem pro celou říši se stal rok 1532, kdy po smrti Inky Huayna Capaca propukla občanská válka, ve které proti sobě v boji o vládu stáli dva jeho synové, nevlastní bratři Huascar a Atahualpa. To byl příznivý okamžik pro nové dobyvatele, tentokrát ze starého kontinentu – Španěle pod vedením Francisca Pizzara. Roku 1535 bylo na pacifickém pobřeží založeno dnešní hlavní město Peru Lima a během následujícího období se pak Španělům podařilo vyvrátit společenský řád na území celé incké říše. Roku 1542 se pak Peru stalo součástí španělského místokrálovství. Z této doby se traduje společenská hierarchie, kde vládla vrstva španělských imigrantů, za nimi stáli v kolonii narození Španělé, o něco níže  míšenci a na společenském dně pak teprve Indiáni.

Roku 1810 začala válka jihoamerických kolonií za nezávislost proti Španělsku, vedli ji důstojníci Simon Bolívar, José de San Martín a  Antonio José de Sucre. Už jako samostatný stát Peru svedlo roku 1866 krátkou válku se Španěskem, kterou vyhrálo a později v letech 1879-83 vedlo válečný spor s Chile o území s bohatými zásobami ledku. Ve kterém bylo Peru poraženo a přišlo o svá jižní území. Jiný územní spor vedlo Peru s Ekvádorem, hranice byly pevně stanoveny roku 1942 smlouvou podepsanou v Riu de Janeiro.

Počátkem 80. let vzniklo v Peru maoistické hnutí Sendero Luminoso (Světlá stezka), které nalezlo podporu mezi horskými Indiány a chudinou. Extrémisté chtěli nastolit komunistický režim a ovládnout zemi, jejich hlavními nástroji byly teroristické akce. Vraždili odpůrce a zastrašovali je bombovými atentáty ve městech. Hnutí se podařilo potlačit až v roce 1990 po nástupu presidenta Alberta Fujimoriho a jeho strany Cambio 90 s programem tvrdého tažení proti korupci, terorismu a obchodu s drogami. V roce 1992 byl vůdce hnutí Abimael Guzmán zajat a uvězněn.

V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorový parlament. Nová ústava, která byla přijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorový parlament a posílila moc prezidenta. V roce 2003 byl zahájen proces decentralizace.

Nejbolestivějšími fenomény moderní historie Peru jsou masová migrace obyvatel  chudého venkova do měst, ekologická katastrofa v podobě divokého mýcení deštného pralesa a obchod s kokainem.