Arequipa je druhé největší a zároveň nejmalebnější peruánské koloniální město, přezdívané „bílé město“ podle oslnivě bílého sopečného kamene sillar, který Španělé použili na stavbu paláců a kostelů.
Roku 2000 bylo její historické jádro pro svou jedinečnost zapsáno na seznam UNESCO. Arequipa leží v horské poušti v nadmořské výšce 2325 m, na úpatí tří úžasných šestitisícových sopek. Nejpůsobivější z nich je pravidelný kužel vulkánu Misti (5822 m), který tvoří dominantu města při pohledu z arkádových balkonů na náměstí, spolu s bílým průčelím katedrály ze 17.st. Nedaleko katedrály se nachází Casona Flores del Campo ze 16.st., která prý byla krátce sídlem Francisca Pizzara. V historickém centru tohoto koloniálního města najdeme prolnutí jak původních peruánských tak i evropských stavebních technik, a to především na fasádách, zdech, klenbách, podloubích, aj.).
Nejvýznamnější stavbou ve městě je bezpochyby klášter Santa Catalina, rozsáhlý komplex místností, křížových chodeb a nádvoříček postavených a vyzdobených ve stylu mudejar, přejatém Španěly od Maurů. Zakladateli kláštera byli vicekrál Toledo a zámožnáMaria de Guzmán, která zde nějakou dobu žila a poté odkázala klášteru všechny své pozemské statky. Toto „město ve městě“ bylo několikrát poničeno zemětřeseními a znovu restaurováno, dnes tu bydlí asi 30 sester dominikánek.
